Pokud se někdo rozhodne učinit nějaký veliký projekt, ať už s dobrým nebo zlým úmyslem, může skončit zdarem, nebo nezdarem. Může skončit dříve, než opravdu začne. Může skončit krátce po vzniku a může skončit až po opravdu dlouhé době. Snad jsou i takové, které se pouze začnou a nikdy neskončí. V případě, že vaše představy o budoucnosti jsou veliké.. jsou opravdu veliké... tak potřebujete k jejich uskutečnění spoustu dalších nadšených lidí, peněz a touhu nejen tu vaši, ale vašich kolegů a účastníků.

Soubor fotografií "Tady se čas neměří" je jakýmsi dokumentem konců myšlenek. Koncům, které zapříčinilo něco, s čím tvůrce nepočítal. Mohl to být osud, vyšší moc, smůla a třeba i lidská pošetilost. Fotografie byly pořízeny na místech, která v počátku své existence dávala jasný smysl. Dnes lidé, kteří se přičinili o vznik těchto míst, povětšinou nežijí. Budovy tak zůstaly beze smyslu stát jako jejich pomník. Místa tu však stále jsou a my jsme se je naučili nevnímat, jsou pro nás neviditelné. "Tady se čas neměří" umožní každému podívat se na místa beze smyslu. Místa, kam nikdo nechodí, a místa, kam by snad ani nikdo chodit neměl.

Sancho, Toril, Mája a Kejml se vydali na výlet za nesmyslem. Co jsme našli, si můžete prohlédnout osobně. Pro Sancha a Toril byl tento výlet současně svatební cestou. Jde tedy o setkání již ukončeného s nově vzniklým. Kontrastnější kombinaci už by člověk hledal jen stěží. Možná právě proto vypadají lidé v opustěných zonách tak nepatřičně.

Proč právě tento název?
Je to jednoduché. Bylo vše, co mělo začátek a konec. Určovat, jak dlouho je po konci, můžete pouze, pokud se na něj díváte s odstupem. Pokud se ale nacházíte přímo na místě, které tímto koncem je, tedy v opuštěné budově nebo areálu, jakékoli měření času je zcela bezpředmětné. Tam je jedno, jestli nefunguje 5 hodin nebo 50 let.

Kamil Kejml Coufal 20. listopadu 2011